Skupinová terapie
By DTM, překlad EagerVictim
Týraní muži probírají amazonky v jejich životech


"...a pak... (popotáhnutí) ... a pak ... (vzlyk) ... pak ..." 

"Co udělala pak, Laryy, No tak, s námi o tom můžeš mluvit"

" ... (smrknutí) .... pak m držela na ramenou a ... ohnula mě přes své záda 
... a řekla, že jestli ještě jednou o ní budu pochybovat tak jako teď ... 
roztrhne mě vejpůl ... a myslela to vážně ...." vykoktal vyděšený muž, 
složil hlavu do dlaní a hlasitě se rozplakal. Dva muži, sedící vedle něj, 
ho rychle uklidňovali, věděli totiž až příliš dobře, čím Larry prošel.

Byla to velmi zvláštní skupina mužů. Sdružovala nyní 12 mužů, kteří se 
scházeli dvakrát týdně na tomto tajném místě, aby si spolu promluvili. 
Vedoucí skupiny, Dr. Robert Ackerman, vynikající psychiatr, mluvil s každým 
z nich individuálně, a pak se všemi dohromady na skupinové terapii, jako je 
tahle. On sám, nesdílel vážné problémy svých pacientů, ale v průběhu let 
již pomohl celé řadě těchto mužů poradit si s jejich děsnou situací.

Všichni muži v této skupině, jejichž zaměstnání sahala od vysokoškolského 
studenta, přes účetního až k profesionálnímu sportovci, byli oběti 
šikanování, ponižování a často i bití ze strany žen, vyskytujících se v 
jejich životech. Milenky, manželky, šéfky a další - všechny tyto ženy 
nacházely potěšení v neustálé demonstraci, kdo je v jejich vztazích pánem. 
Kdo je dominantní a silnější.

"To je v pořádku, Larry, klidně plač. Dovol, ať to jde ven, všechno bude 
dobrý," promluvil konejšivě muž vedle Larryho. Larry byl ve skupině 
nováčkem, před tímto sezením se účastnil jen jednoho. Zdaleka to nebylo 
dost času na to, aby terapie začala působit.

"Proč to dělají, doktore?" promluvil Alex Winter, veterán těchto skupin. 
"Proč jsou na nás tak zlé a ubližují nám?" 

"Ehm, Alexi, dalo by se říci, že nám dělají to, co muži ženám dělali tisíce 
let. Muži týrali, bili, znásilňovali a udělali prostě z žen druhou 
kategorii občanů jen proto, že ženy byly menší a slabší. Myslím, že bych 
mohl říci, že se situace prostě obrátila," řekl doktor Ackerman klidně. "A 
pokud si pamatuji správně, Alexi, byl jsi před svatbou ke své ženě docela 
hrubá, není-liž pravda? Ve skutečnosti jsi přinutil svou ženu, aby začala 
cvičit, aby ztratila ty "svinské špeky" jak jsi tomu říkal?"

"Tedy, ano, ale ... to není jako ... Chci říci, ode mě se čekalo ..."

"Čekalo, že budeš pánem?"
 
"Tedy, jo"
 
"Nosit kalhoty?"
 
"Ano!"
 
"Dokonce i když jsi ji musel "odkázat do správných mezí" tu a tam?"
 
"Ano!!!....ehm......tedy, já ......"
 
"Vidíte, pánové, Alex, stejně jako vy, si po většinu života myslel, že ženy 
jsou nižší bytosti. Poroučel jim a rozkazoval. Ať už verbálně nebo fyzicky, 
všichni jste byli hrubí k ženám, jen proto, že jste byli silnější, byli 
jste "páni". Dnes je víc a víc žen v lepší kondici a silnější, zatímco muži 
jsou línější a slabší. Pravidla s proto rychle mění. Silnější by neměl 
ubližovat slabšímu ... zvlášť, když jste to vy, že ano?" 
 
"Do prdele, doktore!!!" vykřikl Dan Carter.  "Nejste jedním z nás, nevíte, 
ksakru o čem mluvíte!!  Možná nemám šanci proti své ženě, ale vám klidně 
můžu nakopat prdel!!!" zahřměl a začal se zvedat ze židle. 
 
"Uklidni se Dane, doktor má pravdu, nech ho na pokoji," promluvil rozumný 
hlas Johna Walterse, jednoho ze zakladatelů této skupiny. Dan byl velký 
chlap, kolem 190 cm a téměř 120 kg. Nikdo by nečekal, že bude mít problém s 
dominujicí a týrající manželkou. Ale ť už byl jakkoli silný, jeho žena byla 
mnohokrát silnější. Což mu s velkou oblibou připomínala.

"A na tebe taky nasrat, Johne. Už ty zatracené sezení nevydržím ... 
Nevydržím, jak si ze mě dělají srandu ... to ponížení ... Nesnesu, jak jsem 
proti ní slabý ... Nemůžu ... " Dan se rychle uklidnil, začínal už také 
natahovat. John se rychle přesunul k němu a uklidňoval svého spolutrpitele, 
oběť amazonek.

"Vidíte, co právě udělal Dan?" pokračoval Dr. Ackerman, "dovolíte, aby vaše 
jednání ovládl hněv, touha po pomstě. Není to právě to, co tě dostalo do 
problémů? Ty, možná ještě více než Alex, jsi po svatbě byl k ženě velmi 
yzicky hrubý. Násilí vždy začíná po svatbě. Když si myslíte, že ženy jsou 
"vaše". Ovládáte je a vlastníte jako majetek. Jste tak zaslepení ve své 
tyranské vládě nad ženami, že si ani nevšimnete, když vaše žena začne 
chodit do posilovny každý den. Nevšiml sis ani, že se její tělo mění z 
rozbředlého tuku na skálopevné svaly, viď?" mluvil doktor, klidně huboval 
Dana, ale nepřímo oslovoval celou skupinu.

"A jako dlouho trvalo, než ses vzpamatoval, poté, co ti žena "představila" 
svou novou kondici?"

Náhle začal Dan vzlykat ještě hlasitěji. Vzpomínky na první brutální 
výprask od jeho ženy byly něco, co se nedá zapomenout. Strach, když se 
rychle naučil, že jeho velikost a síla jsou ničím proti amazonské síle jeho 
ženy. Vzpomínka na to, jak snadno ovládla jeho tělo, pohazovala si s ním 
hravě po celém domě, a polámala mu tolik kostí, že strávil skoro měsíc v 
nemocnici. A smích, smích, řvala smíchy, zatímco mu to dělala. Tyto 
vzpomínky byly natrvalo vryty v jeho mozku, tyto pocity si odnese sebou do 
hrobu, a ještě dále.

"Doktore, nechte Dana chvilku na pokoji ... ano?" vystoupil John na jeho 
ochranu.

"ovšem, Johne. Nechodíme na tyto skupiny, abychom se cítili na nic. Vinní 
nebo zlí." doktor se obrátil k celé skupině. "Ale abychom si vzájemně 
pomohli, musíme si probrat události, které nás dovedli do dnešní situace. 
Důvody, proč jste nyní ovládáni a dominováni vašimi ženami. Tyto silné, 
mocné ženy vás nedominují jen tak bez důvodu. Ne všechny svalnaté ženy jsou 
kruté ke svým mužům, ani zdaleka. Bille, promluvme si chvíli o tvé ženě."

"Mu......musíme?" zeptal se Bill Turner nesměle.
 
"Ano Bille.  Pamatuj, jsi tu mezi přáteli "
 
"Ehm .. hmhm ... dobře. Jak víte, Sherri, moje holka, posilovala roky. 
Ještě před tím, než jsme spolu začali chodit. Jako gymnastka měla 
potenciál, aby jí svaly rychle rostly. Než jsem to vůbec postřehl, 
prakticky žila v posilovně a brzy poté z ní byla vypracovaná silačka. Řekl 
... řekl jsem jí, že se mi její nové tělo nelíbí. Ať radši nechá tu pitomou 
posedlost činkama, že začíná vypadat jako monstrum." 
 
"A začínala?" vpadl Dr. Ackerman.

"Prosím?"
 
"Začínala vypadat jako monstrum? Opravdu proto jsi ji chtěl zastavit? Nebo 
ses cítil jen ohrožený její rostoucí silou? "
 
"Ne ... tedy .. no ... opravdu nevypadala jako monstrum. Byla to jen 
výmluva, abych ji přiměl přestat posilovat. Ve skutečnosti vypadala úžasně. 
Její tvary, křivky, pevnost, bylo to neskutečné. Ve skutečnosti jsem se do 
jejího nového svalnatého těla zamiloval. "

"Takže, řekl jsi jí, že vypadá jako monstrum, protože ses cítil zahanben 
její silou, s nadějí, že přestane posilovat. Přestože se ti víc a víc 
líbilo, jak vypadá, je to tak, Bille?" 

"Tedy ...... ano" Bill zahanbeně odpověděl. 

"A zabralo to? Žes jí řekl, že její svaly jsou odpuzující, zastavilo ji 
to?"

"Bože ne! Jen ji to naštvalo" vykřikl Bill, když si vzpomněl, jak ho 
zmlátila, když jí to řekl. !Od té doby začala posilovat ještě víc, a navíc 
začala brát lekce karate."
 
Vzdychání a polykání náhle zaplavilo místnost, když vzpomínka, jak již 
děsivě silná a svalnatá dívka začala ještě studovat bojová umění, vzbudila 
strach a hrůzu všech přítomných mužů. Věděli ze zkušenosti, že když tyto 
supersilné amazonky cvičí své bojové schopnosti, ať už je to zápasení, box 
nebo bojová umění, jejich bití a mučení okamžitě dosahuje úplně nových 
úrovní.

"Jo, to mi vyprávějte," pokračoval Bill. "Myslím, když teď dokáže přerazit 
dřevěné desky ... dveře od naší ložnice jsou důkaz ... co bude, až získá 
druhý černý pásek????" zadrmolil nervózně.

"Bille, prosím, uklidni se Není důvod s bát. Ty sám jsi minulý týden řekl, 
že vycházíte lépe. "
 
"No, ano.... ano, řekl bych.  Myslím, dokud jí neodmlouvám, je docela fajn"
 
"Neodmlouváš? Nenaštveš ji, tak tě nezbije? Proto jsme tady, doktore, abych 
se vycvičili jako otroci žen, které nás budou ovládat?" hněvivě řekl Jeff, 
černá ovce skupiny. 

"Ne Jeffe, ne jako otroci, jako rovnocenní partneři. Tak dlouho muži vládli 
skoro ve všem. Ale když jste se jich na to otevřeně zeptali, řekli, že jsou 
si s ženami rovni. Dobrá, tak tedy teď s námi naše ženy taky zacházejí jako 
s "rovnocennými"."
 
"Jo, fakt se cítím rovnocenně " odpověděl Jeff sarkasticky.

"Jeffe, možná si nevzpomínáš na nespočetné ženy, které jsi zaměstnával jako 
sekretářky, jen abys je měl finančně pod kontrolou a mohl je ponižovat, aby 
ti poskytovaly, řekněme, méně etické laskavosti po pracovní době? Kolik žen 
vyběhlo z tvé kanceláře s pláčem po tvé sadistické předehře? Ke kolika 
ženám ses choval, jako by ti patřily, jen abys je poté vyhodil?"  

"Opravdu byly moje!!!" vybuchl Jeff, "Byl jsem jejich šéf. Zaměstnavatel. 
Platil jsem je. Rozhodoval jsem, co udělají, a jak budou žít! JÁ!!!"

"Jsem rád, Jeffe, že máš tolik porozumění pro "šéfování", vzhledem k 
tomu,co se stalo v tvé firmě. Jak se k tobě chová tvoje nová šéfka dnes?" 
zkoumal Dr. Ackerman provokativně. "Volá tě paní Harrisová, tak se myslím 
jmenuje, k sobě do kanceláře po pracovní době? Pořád se na tobě vozí jako 
"posedlá šílená ženská", jak jsi to myslím nazval? A co tvá žebra, jak se 
dnes cítí, Jeffe?"

"Doktore Ackermane? Možná bychom si měli udělat přestávku?" promluvil John, 
ve snaze zabránit, aby se diskuse dále vyostřovala.

"Ano. To je dobrý nápad, Johne. Prosím, všichni, uvolněte se a odpočiňte 
si. Za chvíli se vrátím." odpověděl doktor, vstal ze židle a vyšel z 
místnosti.
 
Dvanáct mužů se zvedlo ze židlí, chodili dokola bufetu, který si sami 
připravili, rozdělili se do několika malých skupinek a hovořili o večerním 
sezení. Znechuceni svou situací i samotným doktorem, někde v hloubi přesto 
tušili, že má v něčem pravdu. Tito muži, tak či onak, většinu svých životů 
se k ženám chovali špatně, nefér a v některých případech násilně. Nikdy by 
je nenapadlo, že ženy, a zvlášť "jejich" ženy, by mohly vyrůst v tak silně 
amazonky. Schopné je úplně zdominovat, týrat je, ubližovat jim. Kdyby si to 
dokázali představit, věci by se určitě vyvíjely jinak. Mohli by si užívat 
všech radostí, které silná žena může poskytnout muži, místo urážek a 
ponižování, které se pro ně staly denním chlebem.

O deset minut později se Dr. Ackerman vrátil a zavolal svou skupinu k sobě. 
"Ehm ... pokud mi věnujete trochu času, rád bych se Jeffovi omluvil za mé 
neprofesionální chování před přestávkou. Jsem tady, abych Jeffovi pomohl, 
abych pomohl vám všem, zvládat násilné situace. Učinit je méně násilnými, 
pozitivnějšími. Dá se to dokázat, pánové. Každá případ je jiný, každý má 
své "démony", s kterými si musí poradit. Opravdu však věřím, že pomocí 
porozumění, trpělivosti a s novým přístup ke všem ženám ve vašem životě se 
to dá zvládnout."

"Ve skutečnosti, doktore, myslím, že jsem dostal jiný nápad," řekl Tom 
Engelwood, další zcela nový člen této mimořádné skupiny. "To co dělá ona, 
udělám i já. Vrhnu se na posilování, dám se do toho ze všech sil, a 
vybuduji si své tělo tak, jak kdysi bývalo. Na střední škole jsem byl 
šampión v zápasení, za chvíli budu silnější než kdykoliv předtím, dost na 
to, abych zvládl Terri, svou holku."

"To není dobrý nápad, nedělej to," řekl jeden z veteránů skupiny.

"Jo, to nebude fungovat, člověče. Věř nám," vpadl druhý.

"Eh, jak to víte?" odvětil Tom defenzívně.
 
"Poslechl bych je, být tebou, Tome. Zkoušeli to a mají mnohem víc 
zkušeností než ty." dodal Dr. Ackerman. "Podívejme se na to. Říkáš, že jsi 
byl atlet na střední, možná i na vysoké škole. Ale všiml jsem si, že v 
dalších ročnících vysoké jsi nechal všech sportů, které jsi pěstoval před 
tím. Můžeš nám říci proč?" 
 
"Víte proč, všichni to víte, proč to musím říkat? "
 
"Protože ti pomůže, když o tom budeš mluvit. Otevřeně a nahlas přede 
všemi."

"Tak jo....." začal Tom nervózně vyprávět, "......Vždycky se mi líbily 
silné, svalnaté holky. Víc jejich síla než typ postavy, ale i to si později 
začalo líbit. Jejich těla, tak hladká, dobře tvarovaná, sexy. Hlavní důvod, 
proč jsem se dal na sport, bylo, že jsem se tak dostal do blízkosti dobře 
stavěných, vypracovaných holek. Brzo jsem nemyslel na nic jiného než sex s 
atletickou, vypracovanou holkou. Což vedlo k tomu ... že ... ehm ..."
 
"Pokračuj, Tome, tady můžeš mluvit zcela volně," pomáhal doktor.

"No ... já ... jednoho dne, v prvním ročníku, jsem byl v klubu. Uviděl jsem 
tam holku, kterou jsem sledoval po celém kampusu, kterou jsem ošoustat tak, 
až by jí mozek tekl z uší. Chci říci, byla to hvězda ve všech sportech, 
které dělala, a na jejím těle to bylo sakra vidět. Bože, kdyby ... V každém 
případě, dělal jsem do ní celou noc. Přemluvil jsem pár kamarádů, aby jí 
vnutili pár drinků, trochu ji načali ... však víte. Později v noci jsem šel 
na věc. Tak moc jsem s ní chtěl šoustat, byla už docela líznutá, všechno 
šlo hladce. Šli jsme spolu celou cestu ke koleji, a pak do mého pokoje. 
Svlíkli jsme šaty v rekordním čase, a přísahal bych, že ji to udělám tak 
drsně, že bude brečet a prosit, že má dost. tedy, dokud ..."

"Dokud?" povzbuzoval Dr. Ackerman.
 
".....Dokud mi nedala nohy kolem pasu. Pustil jsem to do ní, přirážel tak 
tvrdě, jako nikdy, a ona to všechno snesla a chtěla pořád víc. Stiskla mi 
stehny žebra, objala mě rukama kolem hrudníku a ...a ...," Tom se zarazil, 
zjevně rozčilen vzpomínkou. " .. pak mě stiskla a drtila svým tělem, a 
přirážela tak rychle a tvrdě, že jsem stěží mohl dýchat. I když byla úplně 
namol, nic jsem s ní nezmohl. Bože ... Věděl jsem, že je silná, ale 
kristepane, ne, že je TAK silná."
 
"Ano Tome, opravdu jsou takové. Studie ukazují, že ženy jsou kilo proti 
kilu, silnější než muži. A tato statistika je stále přesvědčivější, protože 
víc a víc ženy posiluje a víc a víc mužů jen líně pozoruje jejich těla, 
zatímco jejich vlastní tloustnou a ztrácí kondici," vysvětloval doktor 
Tomovi, a pak obrátil pozornost k celé skupině. "Mnohem menší a lehčí ženy, 
které posilují a cvičí své tělo, mohou snadno být silnější než mnohem větší 
a těžší muži, kteří necvičí. "Fitnesky" jsou dnes silnější než většina 
mužů, a ty, které se dají na kulturistiku, mohou průměrně, a dokonce i 
nadprůměrně silného muže zvládnout naprosto bez námahy."

"Povídejte mi o tom. Jen tak tak jsem tu noc přežil. Pohazovala si se mnou 
jako bych byl desetiletý kluk. Se mnou, sportovcem do morku kostí. Nemohl 
jsem tomu uvěřit."

"A co se stalo pak, Tome?"
 
"Začali jsme spolu chodit, zcela v její režii. Pokaždé, když jsem se chtěl 
rozejít, "změnila můj názor" tím, že mě ošoustala, až mi mozek tekl z uší. 
Chci říct, byla stejně dobrá jako kterákoli jiná, a měla fakt úžasný tělo, 
ale nemohl jsem už snášet to bití a trápení. Nemluvě o "přátelském 
zápasení. Moc mi nepomohlo, když o pár měsíců později zjistila, že jsem ji 
naší první noci úmyslně s pomocí kamarádů opil. Od té doby ... je to s ní 
horší a horší. Proto jsem se chci vrhnout na posilování, abych byl zase 
silný jako předtím a mohl ..."

"To nepomůže, člověče, jen ji naštveš, věř mi," přerušil ho další muž v 
kruhu. "Nenechá tě, pohrozí, že ti ublíží opravdu POŘÁDNĚ, když začneš 
chodit do posilovny. A dozví se to ... všechny se to vždycky dozví ..."
"A opravdu to moc nepomůže, obávám se," dodal Dr. Ackerman. "Tyto ženy mají 
nejen silné tělo, ale i mysl. I kdybys dosáhl úroveň svalnatosti, která by 
se vyrovnala jejich, mají silnější vůli, nenechají tě zapomenout, kdo je 
opravdu silnější, a nakonec tě porazí."

"Co to říkáte, doktore," řekl trochu vyděšeně další člen skupiny. "To 
nemůžeme nic dělat?" 

"Ale kdepak, vůbec ne," doktor klidně odpověděl vystrašenému muži, a pak se 
opět obrátil na celou skupinu. "Pánové, podstat věci je v tom, že věříte, 
že tyto svalnaté, silné ženy jsou "zlé". Nejsou. Máte šanci, že s vámi 
budou zacházet královsky, budete-li vy s nimi zacházet jako s královnami. 
Jen vám oplácejí, co jste vy dělali jim, nebo jiným ženám. Začnete-li se k 
nim chovat s úctou a láskou, kterou zasluhují, VÍM jistě, že se vaše 
ituace postupně výrazně zlepší."

Právě když Dr. Ackerman domluvil, ozval se zvonek, končící sezení. Skupina 
si domluvila další setkání, rozloučili, naposledy se navzájem povzbudili a 
odešli. Dr. Roger Ackerman myslel dlouho a soustředěně o mužích ze skupiny 
a jejich dlouhé cestě domů. Opravdu chtěl pomoci jednomu každému z nich, i 
když cítil, jako muž i jako lékař, že někteří z nich si svůj krutý osud 
zasloužili.

Brzy dorazil do svého luxusního domu, zaparkoval auto a vešel dovnitř. 
Doktor, muž středního věku (45) byl šťastně ženat už od vysoké školy. Měli 
nyní tři děti a stále se velmi milovali, a udělali by jeden pro druhého 
cokoli.

"Ahoj, miláčku," řekl Roger jemně, a něžně políbil ženu na tvář.

"Ahoj," jemně odpověděla. "Jaké bylo setkání?"

"No. celkem O.K. Je stále těžší dostat se jim pod kůži, i když to zkouším. 
Zdá se, že máme každých pár týdnů nové členy. Zlato, zdá se, že vy amazonky 
pomalu začínáte vládnout Zemi," zažertoval s láskou, a oba se ženou se 
lehce a šťastně zasmáli.

Ona se pak sexy pohybem postavila, sundala své průsvitné kimono, a napnula 
masivně svalnaté, neuvěřitelně sexy tělo. "Neboj se, miláčku ..." 
zacukrovala, a v kulturistické póze roztáhla neuvěřitelně plné a široké 
ramenní a zádové svaly, "... já tě ochráním."