SLEČNA SVALÍK, část 4 - Konec vejšky by ElderFred, překlad a tuning: DEA Jenny schání peníze na svou novou posilovnu svérázným způsobem název v originále: LITTLE MISS MUSCLE #4 – Collage Leave Autor: Tato povídka je založena na povídkách a postavách vytvořených Michelem Roppo a je publikována s jeho svolením. Překladatel: já se na nic nikoho neptal.. :-) …………………………………………………………… POZOR – 27.3.2006 bude při stránkách www.musclewomen.cz spuštěno první české fórum o ženských svalech, kulturistkách, weightlifterkách, superhrdinkách a podobných bohyních čili tomu, co nalézáte na této stránce. Připojte se k nám! http://forum.musclewomen.cz/ ……………………………………………………………. Zadní část domu tvořil velký obývák obložený dřevem. Jedna stěna byla prosklená a otvírala tak prostor do atria s pěkným bazénem. V rohu atria byl pak ještě masážní bazének, v kterém Jeff strávil celé dnešní sobotní ráno, aby si trochu ulevil od bolesti. Nyní, stále ještě v plavkách, pomalu přešel k lavičce na bench. Podíval se na činku a zauvažoval o tom, dát si alespoň krátký trénink, ale jeho tělo bylo příliš bolavé. Všechny svaly a klouby ho pálily a jedno koleno a loket byly dost nateklé. Svaly jako by byly šíleně namožené, jakoby přejeté válcem, sotva schopné pohybu. Navíc každý krok znamenal prudkou bolest na mnoha místech. Jeho pěkné, atletické tělo bylo nyní pokryto tmavými modřinami a rudými podlitinami. A to bylo uprostřed léta… Byly prázdniny a Jeff byl doma sotva tři týdny. Během té doby ho jeho třináctiletá sestra Jenny zbila minimálně třikrát týdně. Poprvé byl z toho tak vedle, tak zděšený, že se ani pořádně nebránil a ona neměla problém si s ním díky svým svalům doslova pohrát. Podruhé se bránil, ale jí stačilo použít pouze trošku víc síly a opět si s ním dělala co chtěla a jak jeho šrámy a bolest narůstaly, nemohl jí už záhy vzdorovat vůbec. Jenny to věděla a hrála si s ním jako s panenkou. Přitom jí to nestálo prakticky žádnou námahu, když tak experimentovala, kolika různými způsoby ho může bít, drtit a lámat a přitom ho nazývat slabochem a smát se mu, jak ráda je tolikrát silnější než on. Několikrát ho dokonce ponížila tak, že mu ho proti jeho vůli vyhonila, zatímco jeho tělo bylo bezmocně válcováno jejími obřími svaly. „Loni jsem, kurva, vyhrál univerzitní soutěž v desetiboji," přemýšlel Jeff, „to znamená, že nejsem žádnej slaboch. Jenže Jenny je ještě silnější… Jak může bejt třináctiletá holka vo tolik svalnatější a silnější než já?! Řek bych, že i váží víc než já..." "Ahoj, Jeffe!" V zamyšlení neslyšel svou sestru přicházet. Leknutím sebou trhl a uskočil zpět, připraven k boji. V zápětí jím projela prudká bolest, kterou mu dávalo jeho koleno na vědomí, že takovéto rychlé pohyby si rozhodně nemůže v současném stavu dovolit. Jenny stála přímo před ním, ruce v bok, úplně klidná. Byla skoro nahá; měla na sobě snad ty nejmenší bikiny, co se vůbec daly sehnat. Její nateklé a přitom dětské bradavky a chlupatý klín schovány, tedy téměř, zadek byl holý. Její 70ti centimetrový biceps a metrová stehna byly dvakrát silnější jejího bratra a to byly uvolněné a v klidu. Její 185 cm hrudník byl širší a hlubší než jeho a pomalu se zvedal a klesal v rytmu jejího dechu. Její pleť vyzařovala zdraví a energií, a celá její bytost přímo sálala auru síly a sebevědomí. Na druhou stranu, Jeff vypadal dost špatně. Snad nejhůř jak kdy vůbec. Vypadal jakoby se zmenšoval. Jeho hlava byla skloněná, ramena pokleslá, trup prohnutý, hrudník propadlý a v očích měl strach. Ustoupil opět o krok, zdvižené ruce natažené proti ní, očekávajíc další útok. Jenny se usmála, potěšená, že její bití mělo na bratra žádaný efekt. ‚Ví, že proti mně nemá šanci,' pomyslela si. „Mám problém, brácha," začala „a ty mi ho pomůžeš vyřešit." Jeff otevřel pusu, ale nevyšel z ní ani hlásek. Jenny se otočila a pomalu se sehnula k čince na bench. Pohled na její dmoucí se hamrstringy a její širokou, kulatou a přitom pevnou prdel byl impozantní. Její bratr lehce zasténal. ‚Asi ho vzrušuje dívat se na moje tělo," pomyslela si Jenny, ‚četla jsem o takových vedlejších účincích bití. A půjdu ještě dál, s bitím i vzrušováním. Bude to prdel ho vždycky vidět takhle vedle když mě uvidí.' Začala na činku dávat kotouče. Pomalu tam dala všechno, co našla a po očku pozorovala vystrašeného bratra. Pak ji chytla jednou rukou uprostřed a jakoby nic se napřímila, s plně naloženou činkou v ruce, jakoby byla pírko. „Z těch tvejch závažíček jsem už vyrostla," zasmála se a prostě upažila. Činka se neuvěřitelně lehce poslušně zvedla... „Dala jsem na to všechno, co máš. Je to 160 kilo, ne? A mohla bych to držet takhle celej den. Chci větší svaly, mnohem větší svaly a to znamená pořádný činky a já na to nemám ani korunu." Nato začala jednou rukou s činkou rychle pumpovat, jakoby vážila pár kilo, a její bicák se okamžitě nafoukl jako balón. To samé zopakovala s druhou rukou. „Rozhodla jsem se, že se letos na vejšku nevrátíš. Taťka mi dá ty tisíce, co to stojí a já si za to koupím tunu v kotoučích, ne, dvě tuny závaží v kotoučích a taky další mašiny. Taky budu potřebovat nový šaty, spoustu novejch šatů a možná i nějaký šperky." Šokovaný tím, co právě řekla, Jeff vyhrknul, „táta s tím nikdy nebude souhlasit!" Jenny, která zrovna zvedala činku nad hlavu, se zasmála. „Táta je větší sráč ještě než ty. Udělá všechno, co mamka chce. A ona mě má ráda mnohem víc než tebe a myslí si, že moje svaly jsou sexy. Chce, abych byla větší a silnější a mohla ukazovat svoji sílu nad chlapama. A pokud se mi taťka postaví, jsem si jistá, že ho celkem rychle přesvědčím," zasmála se znova a zatnula svoje obří svaly. Její trup a ruce, už tak zvětšené, zdvojnásobené cvičením natekly ještě více. Vnímat jak jí svaly takhle rostou ji vždycky vzrušovalo. Její už tak tlusté bradavky se ještě zvětšily, tlačíc její miniaturní podprsenku pryč od tmavě růžových aeorol pod nimi. Jeff na ní nevěřícně zíral a v hlavě měl chaos. Pak si uvědomil, co by se mohlo stát. „Ale… ale co já, Jenny? Co moje budoucnost? Co bude se mnou?" Jenny neodpověděla hned, jen se mu upřeně dívala do očí. Pomalu položila činku a sundala z ní závaží. Pak ji chytla skoro na koncích a pomalu, bez námahy ji ohnula napůl. „Tvoje budoucnost je plně v mojí moci, bráško. Staneš se tím, čím ti dovolím se stát. Chceš znát svoji budoucnost? OK, řeknu ti, co s tebou bude v příštích 12ti měsících…" řekla, a aniž by spustila oči ze svého vyděšeného bratra, začala pomalu kroutit ohnutou ocelovou olympijskou činku do gigantického uzlu. Její krk natekl, ramena a trapézy vyboulovatěly, bicepsy a tricepsy doslova explodovaly, předloktí také rychle narostla, hrudník se rozšířil a její kozy se nafoukly jako airbagy. To už její mini podprda nevydržela, praskla a spadla na zem. „Do hodiny budeš v nemocnici. Doktoři už tam čekaj a bude jim trvat hezkejch pár měsíců, než tě daj znova dohromady. A neboj se, nikdo se nebude ptát, když je mamča ředitelka." Jak mluvila, pokračovala v pomalém kroucení tyče jako by to byla svorka na papír a její svaly neustále rostly. „Možná, až tě dají dohromady, by ti mohli udělat taky větší péro, abys měl alespoň nějakou část těla zajímavou," zasmála se Jenny, „bude to trvat pár měsíců než tě vůbec daj dohromady a pak ještě pár dalších měsíců než se zase naučíš chodit. Tátova pojistka to zaplatí a já tě budu každej tejden navštěvovat, abys viděl o kolik jsem zase vyrostla. A až nebo jestli se vrátíš jednou domů, budu nosit tvoje chatrné, slabé tělíčko každej den dolů, do mojí nový posky, abys moh' bejt u každý minuty mýho cvičení a dívat se, jak se moje svaly stávaj ještě většíma a úžasnějšíma!" Jeff začal pomalu ustupovat až se zády dotkl dřevěné stěny za ním. Když uviděl výraz své sestry, ztuhl. Jenny dokončila na čince uzel a odhodila ji stranou. Zatnula své ruce i nohy a sama obdivovala jejich velikost. Byla napumpovaná pouze z půlky, ale i tak vypadala 4x větší než před pár minutami. Její bratr se na ní díval s hrůzou a bylo mu jasné, že proti ní nemá žádnou šanci. Naprosto žádnou… Pak zatlačila dlaně proti sobě a její hrudník natekl ještě více a zavlnil se mocnými svaly. Objala své bradavky a s potěšením se dívala, jak se stávají ještě delšími a tlustšími. „Oooohh, to miluju!" zasténala a dlouhými kroky vykročila k bratrovi, „tak jo, Jeffe, teď ti ukážu. A bude se mi to moc líbit!" Ignorujíc jeho zoufalé protesty a prosby přistoupila až k němu a přitlačila ho rukou ke zdi. Pak mu druhou vrazila pěstí do břicha a pak hned další, ne rychle jako boxer, ale vždy jednou za pár sekund, aby si vychutnala jeho bolest. Taky věděla, že si musí dávat pozor, protože kdyby chtěla, mohla by ho lehce zabít jedinou ranou. I tak byly její umírněné rány hrozivé a už po první nechal bratr na zemi snídani. Jenny rány střídavě zaměřovala hned nalevo, hned napravo, nahoru i dolů. S každým dalším úderem její pěst pronikala hlouběji do jeho hroutících se břišních svalů, trhajíc je na kusy. Pět ran a jeho břicho bylo pěkně rudé. Po osmi ranách její pěst pronikala do něj až po zápěstí, jakoby se Jeffovo břicho se změnilo v želé a její bratr začal kašlat temně rudou krev. Třináct ran a jeho břicho bylo jedna obrovská blátovitá modřina. Při šestnácté něco hlasitě zapraskalo. „Hej Jeffe, myslím, že jsem s tebou prorazila tu zeď za tebou. Ještě jednu ránu pro jistotu." Prask! Křup! „Jasně, to bylo vono!" Pak zhodnotila svoje dílo - modřinovaté a nyní hodně vyčnívající břicho a zasmála se, „to je přesně to pivní panděro, co by všichni vysokoškoláci měli mít." Než se stačil bolestí se svíjející bratr složit k zemi, chytla za rameno, druhou rukou za stehno, zvedla ho nad hlavu a mrštila s ním na zem. Pak vyskočila do vzduchu a jako ve wrestlingu přistála svou obří vahou, svojí velkou, pevnou prdelí přímo na jeho zmučeném břichu, až málem pod tím tlakem explodovalo. Lehce spacifikovala jeho zoufale kopající nohy, které sevřela mezi svými kládami a pak si na něj lehla. Aniž by se mohl pohnout, začala zatínat svoji prdel. Přesouvala váhu z jedné strany na druhou, uvolnila a pak vždy hned zatnula svoji prdel. Pokaždé se tak část jeho břicha dostala mezi její obří svalnaté půlky a byla pořádné stisknuta. Jeff s nepopsatelnou bolestí cítil, jak se jeho orgány trhají ze svých míst a jsou drceny a tlačeny jinam. Byla to hrozná bolest a bezmoc. V agónii se zoufale snažil sestru ze sebe shodit, vší silou do ní bil, ale byla moc velká a těžká a jeho síly ho rychle opouštěly. Mlátil jí zoufale do zad a do ramen, ale přes pláty obřího supersvalstva ho skoro ani nevnímala. Jenny svoji svalnatou prdelí pokračovala v klidu v demolici jeho trupu několik minut a jak přestávala cítit jakýkoliv odpor jeho břicha proti jejím brutálním stiskům, tak i mizel odpor a vědomí jejího bratra. „Jak se ti to líbí brácha?" zahihňala se, „co kdybych ti takhle ještě mým roztomilým zadečkem stiskla ksicht? To bylo ale moc krátký…" Pak se narovnala a roztáhla nohy. Nahnula se dopředu, chytla jeho nohy za kotníky a přitáhla si je k sobě až čněly šikmo vzhůru a byly vklíněny mezi její silná, ale stále ještě uvolněná stehna. Jenny si pak nohy opět natáhla a zkřížila je okolo kotníků do ocelového zámku, pevně držíc bratrovy nohy ve vertikální pozici. Pak pomalu sevřela jeho kotníky ve svých, skoro ještě dětských dlaních, a nemilosrdně rozdrtila tu spoustou jemných kůstek na prach. Pak rychle přehmátla na jeho holeně a prudce s jeho nohami trhla dolů přes její stehna. Ozvalo se dvojí hrozivé zapraskání jak byla jeho kolena rozlomena jako stehýnka u grilovaného kuřete. Jenny pak srolovala jeho zmrzačené dolní části nohou k jeho stehnům a začala je drtit mezi svými nohami. Její stehna okamžitě natekly jako obří válce, plné gigantických provazců ocelových svalů a jak tiskla zvyšovala tlak na bratrovy nohy, její stehna rychle nabývala na objemu. Okamžitě cítila, jak jeho svaly drcené mezi jejími stále se rozšiřujícími stehny měknou a trhají se. Stehna téhle 13ti -leté dívky se nadouvala více a více, tak jak ona zvyšovala svůj hrozivý stisk. Pak zatnula své svaly naplno a v zápětí se ozvalo několik ostrých zvuků, praskotu a většina Jeffových kostí se zlomila. „Ještě nejsem hotová, Jeffe. Nechci aby ses uzdravil tak rychle. Možná ani nechci abys vůbec kdy chodil." Jenny začala svými stehny rytmicky pulzovat, rychle je uvolňovat a pak je zase o to více stiskávat, znovu a znovu. S každým stiskem se její svaly stávaly více a více obřími a tvrdšími a Jeffovy dosud ještě jednoduché fraktury se rychle měnily v neopravitelné kosti rozdrcené na prach. Jenny pokračovala v brutálním mrzačení až si byla jistá, že většina kostí v jeho nohách byla doslova rozmačkána. Poslední její stisky už Jeff necítil, neboť v průběhu tohoto mučení bolestí definitivně omdlel. Postavila se a podívala se zmrzačenou dolní část bratrova bezvládného těla těla. Jeho svaly byly rozmačkané na kaši a každá kost či kloub byly několikrát zlomené nebo úplně rozdrcené. Jak se rychle začínaly objevovat první obří podlitiny, Jenny cítila silné, příjemné vzrušení procházející skrz celé její tělo, které ještě víc aktivovalo její svaly k růstu. Cítila, jak boule jejích se zádových a ramenních svalů tlačí na její silný krk, jak se obří trapézy nafoukly až k jejím tvářím a jak její bicáky narostly na neuvěřitelných 135cm. Její hrudník se stal obrovským dvouapůl metrovým monstrem s jako melouny velkými kozami a jako tenisáky velkými bradavkami čnějícími kolmo vzhůru přímo před její tváří. „Oooo, mmmmmm," zasténala, „tohle je ještě lepší než jsem čekala." Jenny se sehnula dolů, chytla bratra za ruce a zdvihla jeho bezvládné tělo vzhůru. Následovala destrukce jeho trupu. Silně stiskla a v sekundě mu zlomila svým jako svěrák silným sevřením ruce i zápěstí. Pak přehmátla na jeho předloktí a zlomila mu je jako suché špagety. Její ruce a ramena rostly každým pohybem a s nabývajícím vzrušením rychle nabýval na objemu i zbytek jejího těla. Její neuvěřitelná postava byla nyní skoro tak široká, jako vysoká a Jenny vypadala jako obří, nezastavitelný buldozer, který se chystá zbourat malou dřevěnou chatku. Pak ho chytla okolo paží, hned pod rameny. Zatáhla do stran a s praskotem a trháním šlach roztrhla jeho ramení klouby jako papír. Pak sevřela jeho biceps a triceps, milujíc pocit jak lehce rozmáčkla jeho kdysi pěkné svaly na kaši. Přidala trošku více tlaku a zlomila mu obě pažní kosti a aby je v zápětí rozdrtila na prach. Její mocné tělo bylo nyní větší než kdy předtím. Její touha naprosto rozmačkat svého bratra na kaši v ní vřela společně s vzrušením z jejích svalů a věděla, že by lehce mohla ztratit kontrolu nad sebou kdyby se nekontrolovala a skutečně to udělat. Její bezvládný bratr by ji už určitě neoponoval. Jenny pak dlaněmi chytla bratra okolo ramen a tentokrát zatlačila dlaně k sobě. Jeho ramena, lopatky, klíční kosti i část žeber praskly a zhroutily se. Pokračovala v drtivém tlaku jejich paží k sobě, drtíc vše, co jim stálo v cestě až se nebezpečně přiblížily jeho páteři a pak zastavila. Pak konečně uvolnila své sevření a jeho bezvládné tělo se sesulo k zemi. Jenny se na sebe podívala a užasla. Dala si opět ruce na své obří bradavky a s potěšením a vzrušením vnímala, jak vyplňují celé její dlaně a asi minutu si s nimi hrála. „Oooohhh, to je nádrherný! Ahhhh! Bože…!" vzdychala. Pak, napumpovaná více než kdykoliv předtím, přistoupila opět k svému bratrovi. Zvedla jeho bezvládné zmučené tělo a přitiskla ho zády na svoji kolosální hruď. Jednou obří rukou ho chytla okolo horní části jeho hrudníku, druhou dala hned pod ní. Její paže byly tak silné, že úplně pokryly celou jeho horní část trupu. Když takhle zafixovala svoje ruce, pevně ale nehnutě, tak se začala nadechovat. Centimetr za centimetrem narůstaly její kozy přitisklé na jeho záda a víc a víc stlačovaly jeho hrudník proti jejím nepohnutelným rukám. Jeho žebra se začaly prohýbat. Jenny se nadýchla znovu, více zhluboka, ještě více rozšiřujíc svůj hrudník, dál a dál až uslyšela tlumené prasknutí. „Už to skoro bude, bráško." Nafoukla svůj hrudník ještě trochu, ozvalo se pár dalších zapraskání, pak ještě kousek, kousek a Jeffův hrudník se najednou s praskotem zhroutil jako by byl ze sirek. Jenny pak lehce uvolnila své sevření a nechala klesnout bratrovo bezvládné tělo tak, aby jeho hlava byla na úrovni jejich prsou. Pak ji zatlačila do skoro půl metru hluboké mezery mezi jejími napumpovanými kozami. S obrovským sebeovládáním svalů pak rychle zatnula pravou kozu a ta udeřila do jeho hlavy tak, až se zastavila až o tu levou. Jenny pak postup otočila a bratrova hlava udeřila do pravé kozy. Takhle to udělala asi ještě 10x, každá rána silná jako pořádný levý hák. "Tak co, Jeffe, už vidíš hvězdičky?" zasmála se a zatnula svoje obří kozy najednou, nutíc je natéct více a více, jako obří louskáček okolo jeho hlavy. Jeho lebka se začala deformovat jak její kozy dosáhly a následně přesáhly velikost nafukovacích míčů. Jenny ho pak chytla okolo boků a brutálním stiskem mu rozdrtila kyčelní klouby. V zápětí ještě zatlačila obě ruce k sobě až mu zlomila pánev na několik kusů. Pak zaryla své prsty hluboko do jeho stehen a zvedla jeho zlámané nohy vzhůru, až je přitiskla k jeho břichu. Ohnula tak bratra vejpůl, jako by to byl kousek papíru, visící ve vzduchu za její kozy. Pak k jeho nohám srolovala i jeho ruce a vše sevřela v smrtícím, posledním objetí. Jenny začala rukama bratrovo tělo, či spíše jeho zbytky, lámat, ohýbat a drtit směrem ke svým kozám. Její trup se změnil v obří masu svalů a zcela pohltil jeho tělo a jakoby ho vymazával. Když její kozy nabyly skoro metr v průměru, začala cítit, jak jeho lebka definitivně praská. „Ještě kousek, Jeffe, ještě kousek," zasténala a naposledy silně stiskla své objetí a rozdrtila vše, co z něj zbylo. Pak uvolnila sevření a nechala bratrovo tělo spadnout na zem. Šla do kumbálu a vytáhla skládací nosítka, jež její matka přinesla domů už minulý týden. Doslova rozbalila bratrovo zmuchlané tělo, zabalila ho do deky a položila na nosítka. Rozhlédla se kolem a spokojená, že kromě zmrzačeného Jeffa vypadalo vše normálně, odešla v klidu nahoru, do svého pokoje. Odtamtud zavolala matce, že lékaři mohou přijet. Pak zavěsila a dalších třicet minut si hladila a objímala svoje obří tělo, čekajíc až se svaly zmenší na „lidskou" velikost a bude se moci vejít do šatů. Její bratr bezvládně ležící na zemi ji naprosto nezajímal… Závěr: Když lékaři přijeli, byl Jeff už mrtvý. Těžko říci, kdy zemřel; jestli později nebo přímo v náručí své sestry, ale Jenny to moc netrápilo. „Škoda," řekla jen, „mohli jsme se ještě pobavit více." Její matka pak nechala tělo v nemocnici spálit a nahlásila ho jako nezvěstného. Jediný, kdo protestoval byl její otec. Ten byl ale příští měsíc prohlášen za nezvěstného také... story: Fred2for69@yahoo.com překlad: DEArchive@hotmail.com www.musclewomen.cz www.forum.musclewomen.cz 1