Moje malá sestřenice

Terry je poražen svou 13 letou sestřenicí

Bylo to minulý rok během letních prázdnin. Moji rodiče vyhráli zájezd pro 4 osoby do Accapulca. Rozhodli se že pojedou s mým strýcem Lou a tetou Sivií.

Protože sem s nimi nemohl, musel jsem zůstat v domě mého strýce a pohlídat moji mladou sestřenici Melisu. Když přišel ten velký den, jel jsem k nim, trochu zklamán, že strávím první dva týdny prázdnin se svou 13letou sestřenicí.

Když odjeli, díval jsem se na televizi, zatímco mi moje malá sestřenice řekla, že se budeme bavit a že nechce otravovat. Byla velmi hodná a milá a tak jsem věděl, že s ní nebudou žádné potíže. I když jí bylo jen 13, byla velmi vyspělá a docela hezká. Měla dlouhé hnědé kudrnaté vlasy a neuvěřitelně modré oči. Byla necelých 160 cm vysoká a vážila něco málo přes 50 kg. Říkal jsem si, že by byla docela divoká, kdyby byla starší. Mě bylo tehdy 17 a při svých 175 cm a 81 kg jsem byl v dobré kondici a jeden z nejlepších zápasníků na gymnáziu.

První den proběhl bez problémů. Jen jsme se dívali na televizi a šli brzy spát. Ráno už Melisa jedla když jsem přišel do kuchyně. Četl jsem noviny, ale nemohl jsem se na ni nedívat. Měla dlouhé tričko, které jí odhalovalo nohy. Byly velmi hezké, ale překvapivě svalnaté na dívku jejího věku. Od 5 let dělala krasobruslení a trénovala dost často. Rychle jsem se vzpamatoval. Je jí jen 13 a je to má sestřenice, pro pána.

Po snídani jsme šli do obýváku, kde jsem si dál četl noviny a Melisa se dívala na televizi. Sledovala záznam posledního krasobruslařského mistrovství. Když jsem dočetl noviny, ptal jsem se jí na názvy různých figur. S uspokojením mi to vysvětlovala. Pak krasobruslení skončilo a začal pořad o zápasu (olympijském zápasu).

Melisa najednou televizi vypnula a řekla, že zápas je jen svinstvo a že takové blbce by porazila taky. Protože jsem zápasník, nemohl jsem její výrok nechat bez odezvy. Ale i když jsem jí říkal, že zápas je tvrdý sport a že i já jsem měl v některých zápasech potíže, smála se a řekla, že přemůže každého kluka ze třídy a že většina z nich je větší než ona. Řekl jsem jí, že možná porazí nějaké 13leté kluky, kteří nedovedou zápasit, ale že by nebyla soupeřkou pro kluka nebo holku, kteří zápasit dovedou.

Podívala se na mne a vyzvala mě k zápasu. Smál jsem se a řekl, že jsem o hodně starší, větší a silnější než ona a že jsem byl jedním z nejlepších zápasníků na gymnáziu. Pak mi řekla, že chce jen zkusit jestli mě přemůže a že slibuje, že to bude mírné a opatrné. Smál jsem se a řekl, že její výzvu přijímám. Chtěl jsem na ni jít jen zlehka, ale také jsem ji chtěl položit rychle a trochu se jí zasmát.

Tak jsme odstavili nábytek, abychom měli na naše malé utkání místo. Když jsme se uchopili, rychle jsem ji zvedl a položil na zem. Seděl jsem si jí na stehna a rukama držel její ramena na podlaze. Podíval jsem se na ni a zeptal se, jestli se chce vzdát a jestli chce přiznat, že neměla pravdu. Ale než mi odpověděla, udělala něco, co jsem nečekal. Hlasitě vykřikla a začala zvedat boky, zatímco já jsem na nich ještě seděl. Pak se vztyčila na lokte a já jsem se snažil pochopit, co se děje. Podíval jsem se kolem a nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem viděl.

Byl opřená o lokte a o nohy, zatímco její boky byly asi 30 cm od země. Nebylo by to nic překvapivého, kdybych na ní pořád neseděl.

Jak mě mohla 13letá holka takto zvednout bez nějakých známek námahy?

Snažil jsem se to nějak srovnat v hlavě když se začala smát a řekla, že to je teprve začátek. Potom se posadila, objala mě pažemi kolem pasu a když se postavila, byl jsem ve vzduchu. Užasl jsem a nemohl jsem promluvit. Nevěděl jsem proč jsem nemohl mluvit. Byl to fakt, že mě moje 13letá sestřenice bez námahy zvedla, anebo mě to najednou tak vykolejilo? Po několika vteřinách mě spustila dolů. Ale protože jsem nemohl nic říct ani nic dělat, obrátila se ke mně tváří v tvář a pak mi dala jednu ruku kolem stehna a druhou kolem krku a zvedla mě na ramena. Ptal jsem se co dělá, ale řekla, že musí cvičit.

Udělala se mnou několik kroků po v obýváku, pak se mnou začala dělat podřepy a za chvíli se začala točit. Musel jsem říct, že se mi z toho trochu točí hlava. Řekl jsem jí, aby mě dala dolů a dala. Než jsem se ale stačil vzpamatovat, složila mě na zem a byla na mně. Zeptala se, jestli uznávám, že má větší sílu než já.

Snažil jsem vstát, ale nemohl jsem hnout ani jednou rukou. Po několika vteřinách jsem viděl, že má pravdu a přiznal, že je silnější.

Usmála se na mne a pomohla mi vstát. Pogratuloval jsem jí k vítězství a řekl, že jsem překvapen její silou. Poděkovala mi a řekla, že nikomu neřekne, že mě přemohla, po podmínkou, že si s ní dám zápas v přetlačování rukou. Nechtěl jsem, protože jsem věděl, že mě může porazit a jedna porážka pro mne byla dost. Kdybych ale nesouhlasil, řekla by každému, co se stalo. Takže jsem souhlasil a šli jsme zápasit do kuchyně.

Jakmile jsme sepnuli ruce, věděl jsem, že to nebude lehké. Měla pevný stisk a byla skutečně sebejistá. Když napočítala do tří, začal jsem tlačit ze všech sil. Protože jsem věděl jakou má sílu a chtěl jsem tento zápas vyhrát kvůli vlastní vážnosti. Ale ani při tlaku ze všech sil se její paže vůbec nehnula. Vypadala, jako že nic nedělá, a po několika vteřinách se na mě usmála a bez námahy stlačila moji paži dolů; a udělala to skutečně rychle. Byl jsem udivený víc než před tím. Porazila mě v zápase a v páce i když jsem o 30 kg těžší a o 18 cm vyšší. Nemohl jsem uvěřit, že malá 13letá holka může mít takovou sílu.

Když viděla, že jsem zahanben, řekla, že mám velkou sílu a že mě přemohla jen s obtížemi. Věděl jsem že lže, jen abych se cítil lépe, ale věřte tomu nebo ne, bylo tomu tak. Zbytek dne jsme si povídali, poslouchali hudbu a dívali se trochu na televizi. Když jsme se dávali na starý romantický film, přisunula se blíž a začala se ke mně tulit. V tu chvíli jsem byl opravdu zklamaný, že je moje sestřenice.

Když jsme se rozhodli jít spát, řekla že to bude dělat tak, jak to dělala dnes. Nevěděl jsem, co tím chce říct, ale rychle jsem pochopil. Vzala mě do náruče, zvedla mě a nesla mě do mého pokoje jako ženich nese svoji nevěstu. Musel jsem přiznat, že to byl neuvěřitelný pocit. Pak mě položila do postele a řekla, že jestli budu chtít, bude mě nosit po domě, dokud se naši rodiče nevrátí. Strávil jsem dva nejlepší týdny mého života. To léto mi chybí.