Neuvěřitelná dívka Sujan
By Jim Conar
Mé služebné Sujan bylo 11 roků, a mně bylo 14 když jsme se setkali.
Bylo mi 14 a měl jsem plno chlapeckých zájmů, jako byly soutěže s ostatními hochy v silových sportech. Chodil jsem do chlapecké školy, takže jsem mohl poměřovat svoji sílu jen s ostatními hochy. Už tehdy jsem si vytvořil názor, že děvčata jsou vždy slabší než kluci. Říkali to všichni. Vždycky jsem chtěl využít příležitosti. Zajímalo mě, jestli by nějaká dívka mohla být silnější a svalnatější než stejně staří kluci. Mám mladšího bratra se kterým jsme tehdy dělali všechno možné. Také jsme se přetlačovali v páce. Na svůj věk měl sílu, ale porážel jsem ho. Ve škole jsem se těšil pověsti silného kluka. V páce jsem totiž přemohl i větší kluky.
Moje mamka tehdy sháněla nějaké děvče, které by jí pomáhalo v domácnosti. Jednoho dne ji našla. Jmenovala se Sujan. Byla to tmavě zbarvená 11 letá dívka vysoká jako já. V krátké době zvládla všechny domácí práce. Prala prádlo a dělala i všechno ostatní.
Jednou bylo prádlo v železném koši a Sujan ho měla odnést na terasu a pověsit ho tam, aby na slunci uschlo. Viděl jsem, jak ten značně těžké vědro zvedla velmi lehce nad hlavu a napadlo mě, jestli bych ho také dovedl zvednout. Když pak šla s vědrem na hlavě, zavolal jsem ji zpět a řekl, že jí mamka něco chce. Postavila vědro a šla za mamkou. Mezitím jsem se pokusil vědro potěžkat. Nadzvedl jsem ho asi o 30 cm a cítil, jak se mi začínají namáhat svaly. Výš jsem to vědro zdvihnout nedokázal. Zkoušel jsem to čtyřikrát nebo pětkrát, ale pokaždé to bylo méně než předešle. To bylo znamení, že tam máme silnou dívku..
Ještě jsem se na její tělo nedíval, ale teď jsem umíral touhou vidět její paže a nohy. Vrátila se s údivem, že jsem ji poslal za mamkou, která nic nechtěla. Zdvihla vědro, jako bych já zvedl nad hlavu džbánek s vodou. Když ho zvedala, cítil jsem jak se jí pod těshou halenkou napíná sval. Její silné tělo se mi líbilo.
Druhý den jsme se s mým bratrem zase zápasili v páce. Několikrát to prohrál a pak jsem toho nechal. Naléhal, abychom si to ještě párkrát rozdali. Byl ve věku Sujan a někdy si spolu hráli. Když jsem odešel, šel za Sujan a požádal ji, aby si s ním dala zápas v páce. Náhodou jsem to slyšel. Připravili se k zápasu, bráška jí podal ruku a Sujan ho bez známky úsilí položila. Vypadalo to, jakoby nekladl vůbec žádný odpor. Díval jsem se na ně schován za záclonou. Zkusili to znovu a tentokrát můj bratr použil obě ruce a dal do toho všechno úsilí. Sujanina ruka se ani nepohnula a pak jednoduše přetlačila bráchu dolů. Nevypadal šťastně. Sujan poznamenala, že vy kluci jste tak slabí, že i její šestiletá sestřička má větší sílu než vy. Znechucený bráška utekl a chtěl mě najít. Vrátil jsem se do pokoje a zeptal jsem se, kvůli čemu je tak otrávený.
Zeptal se mě, jestli můžu porazit Sujan v páce. Řekl jsem, že je to jen jedenáctiletá holka a že to není problém. Bráška řekl: „Myslím, že má daleko větší sílu než ty a vsadím se, že ji nepřemůžeš.“
Řekl jsem: „Tak jo, přijímám tvoji výzvu.“ Vzal mě za ruku a vedl mě k Sujan., která uklízela pokoj.. „Tak schválně, jestli porazíš Jima.“.
Sujan řekla: „To nechci. Je moc velký.“
Bráška řekl: „To znamená, že ho neporazíš. Tak proč jsi říkala že jsme slabí?“
Sujan řekla: „Můžu ho porazit.“
A už jsem byl v tom. Pozval jsem Sujan ke stolu, připravili jsme se a ona mě uchopila. Bylo to uvolněné. Když jsem odstartoval, cítil jsem, jak její stisk zesiluje a mačká mi ruku. A v okamžiku bouchla mojí rukou o stůl a dost mi pochroumala prsty. Bylo to ohromující. Měla sílu jako býk. Ve svých 11 letech mohla porazit statného muže. Byl jsem šokován. Jednoduše jsem šel pryč. Můj bratr si ze mne utahoval.
Celý den jsem se vzpamatovával ze zahanbení, že jsem byl přemožen dívkou o tři roky mladší. Chtěl jsem to zkusit znovu. Následující den nebyl nikdo doma. Chtěl jsem něco mít. Zavolal jsem Sujan a požádal ji o odvetu. Ta velká černá drsňačka mi položila ruku na stůl během vteřiny.
Pak mi řekla: „Ty Jime, něco ti řeknu. Ty jsi skutečně slaboučký. Věř mi, že jsem nevynaložila vůbec žádnou sílu abych tě přemohla. Její slova mě zahanbovala. Vyzval jsem ji k zápasu. Souhlasila.
Uchopil jsem ji za ruce. V několika vteřinách jsem měl své ruce sevřené a křičel bolestí. Pustila mé ruce a vrhla se na mne. Chytila mě paží kolem krku a položila mě na zem. Pak napnula biceps, aby ukázala svoji obrovskou sílu. Teď už jsem byl mimo zahanbení. Cítil jsem úctu. Požádal jsem, aby mě pustila a ona to udělala. Pak jsme si povídali a ona mi vyprávěla o sobě. Nechala mě sáhnout na její vyboulený biceps. Také mi řekla, že ví, že má velkou sílu. Také mi vyprávěla o střetnutí v její vsi, kde položila na lopatky 20 letého chlapa. Povídal jsem si s ní rád a začal jsem k té mladé dámě cítit respekt.