Orčí svět 3 – Metamorfóza by DEA část 2 – Matka zjišťuje svůj úděl Tato povídka není tak násilná jako ty moje předchozí, nicméně obsahuje určité sexuální situace, takže není vhodná pro nezletilé. … O tom, co jsou to Orcy si přečtěte v předchozích dílech na tomto serveru. … „Bože, odpusť mi. Smilnila jsem. A co víc. Smilnila jsem s ženou. S nevlastní dcerou, kterou vychovávám. Odpusť, prosím, jí i mě. Nebyla jsem to sice já, kdo to začala a nikdy by mě to ani nenapadlo. Byla jsem tomu donucena. Byla jsem znásilněna!“ rozplakala se matka v kostele. „Přesto jsem vinna,“ pokračovala, „protože se mi to líbiloóóó!“ hystericky vykřikla. „Odpusť mi, prosím, a odpusť i jí. Dej mi vůli tomu vzdorovat a zachovat si důstojnost. Dej ať toto již nepokračuje.“ …. po 14ti dnech „Ahoj,“ pozdravila Maya matku s úsměvem, „už jsem se na tebe těšila.“ „Ahoj,“ odpověděla matka tiše, která se mezitím scvrkla na 120 cm a 25 kg. „Ty si ale roztomilá holčička,“ nemohla se Maya ubránit smíchu při pohledu na droboučkou matku, která jí sahala mírně nad pas, „úplně mi mizíš před očima, aby ses mi neztratila! Já zase naopak trochu vyrostla – jsem teď 190 cm vysoká a vážím 120 kg.“ Matka se vzpamatovávala z šoku. Čekala sice, že Maya vyroste, ale pohled na její obří postavu se svaly extrémního mužského kulturisty minulé éry a prsy velikostí melounů ji přeci jen zaskočil. Maya měla na sobě těsné elastické kraťasy a sportovní body z lycry a matka nevěděla, kam se dívat dříve (nebo spíš kam se nedívat), aby Maya neměla pocit, že jí pohled na její tělo vzrušuje. Maya vstoupila dovnitř a zavřela dveře. „Chybělas‘ mi mami,“ vydechla. Matka ustoupila do rohu. „Mayo, musím ti něco říct. Minule jsi mi udělala velké zlo. Nemělo to nic společného s Bohem. Vůbec nic. Možná to vypadalo, že se mi to nakonec líbilo, ale není to pravda. Nesmíme v tom jakkoliv pokračovat. Je to hřích. A taky je hřích se takhle obnažovat,“ ukázala na její sporé oblečení. „Máš pravdu, bylo to opravdu dost naivní,“ souhlasila Maya „a bylo to tou tvou výchovou. Teď už jsem dospělá.“ „Víš, co jsi vůbec udělala? Řeknu ti to, když jsi teda dospělá. Znásilnila jsi mě!“ zakřičela matka. „Znásilnila? Tak to možná vidíš ty,“ zasmála se Maya, „já si jen hrála. Hrála jsem si s tebou jako s panenkou. Teď jsi moje hračka, jen pro moje vlastní potěšení. To je od teď celý význam tvé existence. Pamatuj si to!“ Matka naprázdno polkla a Maya pokračovala, „ale já tě ani tě nemusím znásilňovat, stejně ‘seš hned >>tvrdá<<,“ řekla a přistoupila těsně k matce. „Mayo, ne to nemůžeš,“ koktala matka. „Ale jo. Uvidíš, že můžu“ zasmála se Maya a lehce přitiskla matku obřím stehnem ke zdi. Začala jí hladit po vlasech pokračovala, „jaký je to pocit být naprosto bezmocná? Jaký je to pocit bezmocně čekat, až si s tebou pohraju, až tě zase znásilním? Hlazení bylo stále silovější a Maya začala třít matčinu hlavičku o své svalnaté břicho a pak ji pomalu táhla ke svému horkému pohlaví. Matka se tomu snažila vzdorovat, ale proti své dceři neměla pražádnou šanci. „Líbí se ti to? Že ani nebojuješ.. nebo ‘seš už tak slabá, že tě ani necítím?“ ponižovala jí Maya a počala přejíždět matčinou hlavičkou její, pod tenkou látkou schovaný, čekající rozkrok. Matka se pomalu přestávala bránit a začala si uvědomovat, jak je nesmírně vzrušená. Její drobné ruce začaly hladit dceřiny nesmírné, horké svaly stehen a sama začala třít tváře o její mocnou kundu. „Tak dost ty děvko! To by se ti líbilo! Minule jsem tě udělala, teď si na řadě ty!“ zařvala Maya a jedním trhnutím jí servala blůzku. Bledé, hubené a trochu vrásčité tělo vzbudilo na její tváři pohrdavý úšklebek. „Na tebe je mě škoda. Co by jiná za to dala?!“ zahihňala se a svlékla si body. „Tohle jsou prsa?“ zasmála se při pohledu na její ochablé tukové tkáně a stiskla až matka vykřikla bolestí. „Tohle jsou prsa!“ řekla pyšně zatnula prsní svaly. Obří melouny prsních svalů se zavlnily a matka si opět musela přiznat, že by nejradši byla mezi nimi. „Chtěla bys je lízat?“ zasmála se Maya, „neboje se, brzy budeš!“ a zvedla matku v podpaží a odnesla jí do ložnice. Tam jí hodila na postel a jako nezastavitelná tygřice z ní strhala zbytek šatů. Pak se sama svlékla. „Ne, Mayo, ne. Prosím tě. Jsem tvoje matka.“ prosila ji, ale přitom v duchu chtěla být zneužita. „‘Seš moje hračka,“ odpověděla Maya tvrdě, chytla matku za vlasy a přitáhla jí ke své velké kundě. „Vyliž mi ji! Vyliž mi ji, nebo tě to bude hodně bolet!“ řekla tak, že vyděšená matka, byť váhavě, jí začala lízat. „No vidíš, jak se ti to jde,“ zasmála se Maya po chvíli a odtáhla matčinu hlavičku od své laskané kundy. Klekla si na postel, roztáhla nohy a celé matčino tělíčko vtáhla mezi ně. Pak už jen matka vnímala, jak jí její brutální síla opět za vlasy táhne k dceřině velké píče až ji vyplnila celý výhled. Maya pak stiskla svá obří stehna a silně tak do ní zafixovala celý matčin obličej. „A teď dělej!“ poručila nemilosrdně. Matka cítila, jak jí nelidské svalsvo stehen drtí celou hlavu a díky jeho šířce se i snaží odtrhnout krk od trupu. Její tělo se prohnulo jako luk, ale ona se nemohla z brutálního stisku dceřiných stehen ani hnout. „Dělej, nebo tě rozlousknu!“ zařvala Maya nedočkavě a vyděšená matka jí opět začala lízat její vyholenou kundu. Ta pokrývala větší část jejího drobného obličeje a množství jejích šťáv jí brzy začalo zaplavovat. Nemohla dělat nic jiného, než než je polykat a jejich vůně a chuť, společně s bezmocí jí opět, stejně jako před tím, začaly vzrušovat. Najednou jí prostě chtěla lízat. Chtěla jí vylízat celou, udělat jí. Kvanta jejích šťáv ale brzy překročilo její možnosti a matka se po pár minutách začala dusit a rozkoš z lízání se změnila v boj o život. Začala vší silou škubat celým tělem, aby se vůbec mohla nedechnout, ale Mayina ocelová stehna byla jako obří, černý, nemilosrdně pevný svěrák. Na druhou stranu, Maya se cítila skvěle. Její krásné a silné tělo bylo velmi uvolněné a pocit mezi nohami byl velmi příjemný. Navíc myšlenka, že jí tuto rozkoš způsobuje její matka, jež zakouší bolest a ponížení jí rajcovaly ještě víc. „Jseš celkem dobrá,“ uznala Maya, „ne jako ta spolužačka, co jsem ji pak musela rozmáčkout hlavičku… Ooóó… skvělý, ale pokračujuj. Pokračuj! Dělej ty bílá děvko!“ Rozkoš mezi jejími gigantickými stehny rapidně vzrůstala a silné vibrace a kontrakce mocných svalů začaly procházet celým jejím neuvěřitelným tělem. Matku už pomalu ani necítila. Rozkoš jí procházela sem a tam a její superorgasmus se nezastavitelně blížil. „Aááááááá!!!“ zakřičela a celé její tělo takřka zdvojnásobilo svůj objem neuvěřitelných svalů. Poloudušená matka cítila, jak se topí a dusí. Pak cítila silné rázy a stahy stehen, které s ní mávaly jako s pírkem. Pak přišlo bolestivé prasknutí v hlavě a přikryla ji milosrdná tma. Maya procitla a podívala se mezi své mučící nástroje. Potůčky krve stékaly po jejích ebenově černých, ocelových svalech, mísily se s krůpějemi potu a šťáv a zbarvovaly prostěradlo do ruda. Orca uvolnila stisk a nechala bezvládnou matku padnout na postel. Slabě dýchala a z uší a nosu se jí řinula krev. „Tvrdá hlavička,“ uznala Maya a šla k telefonu zavolat doktora. Pak se ještě otočila k matce, „Byla‘s dobrá. Jako předkrm..,“ zahihňala se, „ ale teď mám chuť z někoho udělat krvavej biftek!“ …. „Dobrý den, chtěla bych se zapsat do kursu sebeobrany.“ Muž za pultem se na ní dlouze a podezřívavě podíval. „O co vám jde,“ zeptal se konečně. „Chci se jen naučit sebeobranu. Je v tom nějaký problém?“ ptala se malá žena s ovázanou hlavou. „Trochu. Kolik měříte a vážíte?“ „110 cm a 20 kg,“ odpověděla poctivě. Muž se drsně zasmál. „A proti komu chcete bojovat?“ „Proti své dceři. Je to Orca.“ „Orca? Ha, Ha! Tak to máte asi opravdu něco s hlavou. Ale nevadí, máme na to speciálního instruktora. Vaneso! Pojď sem na moment, prosím!“ Zezadu se ozvalo temné dunění a do místnosti přišla obrovská orca. „Co se děje?“ ptala se zvědavě. „Ale tady paní by chtěla naučit, jak se ubránit své dceři - orce.“ „Hmmmm.. líbí se mi odvážní lidé,“ usmála se lehce Vanesa a přistoupila k Mayině matce, „ale moc šancí nemáte,“ pokračovala a obří rukou ji chytla pod krkem. Matka chtěla něco říct, ale vydralo se zní jen zoufalé zachrčení, jak ji orca zvedla ze země. Vanesa ji bez známky jakékoliv námahy zdvihla do výšky svých očí. „Tak bojuj,“ řekla. Matka byla tím, co se právě seběhlo vyděšena k smrti. Myslela, že Maya je obrovská, ale proti tomuhle monstru nebyla nic. „Bojuj,“ pokračovala Vanesa nesmlouvavě, „máš deset sekund,“ a stiskla jí krk tak, že jí málem vypadly oči z důlků. „10, 9, 8…,“ pomalu odpočítávala a matka si s hrůzou uvědomila, že odpočítává její život. „Něco ti řeknu: Stačí, abych sevřela ruku. Prostě sevřela ruku a jsi mrtvá. A nemůžeš s tím VŮBEC NIC dělat.“ Matka začínala rudnout a zoufale se snažila vymanit z jejího ocelového sevření. „Nemáš o čem rozhodovat. My rozhodujem. Za tuhle opovážlivost tě mám chuť rozmáčkout hned tady, ale nechci tví dceři brát její hračky,“ a pustila poloudušenou matku na zem.. konec druhé části. návrhy, názory či připomínky jsou vítány DEArchive@hotmail.com podobné nechutnosti: http://get.to/dea